Cvičení je láska

Až na dlouhý kardio. A krom težkejch pressů. Ale teda cvičení milujeme všichni, až na…


A co si budeme povídat, pokračovat by ještě chvíli šlo. Pojďme si naředit valentýnskou náladu trochou křídy a zmaru, což?



Tréninkový program má hlavně fungovat. Je fajn, když vás baví, ale není to úplně třeba. Takže dřív nebo později bude něco úplně na hovno. Každej to bude mít trochu jinak, protože lidi jsou divný. Každej jinak, ale všichni divný. Nicméně pobavím vás pár příkladama love/hate situací z vlastního tréninku. Jenom hate situacema. Protože vždycky je dobrej čas na něco zanadávat. A byť to tak nevypadá, i trenéři jsou jenom lidi.


Těžký pressy


Těžký pressy jsou těžký. Čísla i kila jdou nahoru pomalu a já osobně umírám u prvního opakování první série stejně, jako na konci. Ta činka bude vždycky malá v porovnání se vším ostatním. Dřep? Stodvacet jak nic! Mrtvola? Stopade vždycky. Bench? No na šedesáti se rozehříváme. Press?! U čtyřiceti kil bouchám ve švech.


Největší zlo? Pressy jsou super. Je to jeden z nejlepších cviků, který s činkou můžete dělat. Jsem z toho na prášky? Ano. Pressuju i tak? Ano. Bohužel.


Urvat si prst u swingování


Obrazně. O tepláky.


Nemáte dost vykasaný tepláky a při backswingu si o ně zaháknete palec.


Děje se mi to častěji než bych měl takhle veřejně přiznat. Bolí to jak čert. Jste blbec. Tohle se prostě nemuselo stát. A nejhorší je, že se vám doopravdy nic nestalo, můžete dál swingovat a jen pak tvrdíte, že ta slzička v koutku je pot z čela. Zmar. Zbytečná bolest.


Začátek programu


Bombshell. Nemám rád ty lehký tréninky na začátku novýho programu. Překvapeno je nula lidí.


Sám jsem si prošel pár stopkama ve cvičení. Lockdowny, zlomená lebka (jo no, to se stalo), blbej slepák, cestování… věci, přes který občas nejede vlak (vložte vtip na vlak a cestování). Opět, kdo k nám kdy chodil, zná to… rozšiřování komfortní zóny, 80%, progresivní přetížení... Tréninkový programy budou fungovat nejlíp, když tělo nepošlete úplně do kopru na první dobrou a dáte si šanci se postupně adaptovat.


Takže první tréninky jsou klidně i bez kotoučů. Přitom to není tak dlouho, co se ta činka ohejbala. A třeba dva, tři tejdny bude trvat, než se tam dostanete. A po nemoci to budou klidně měsíce. A mladší už nebudu, sakra!


Láska od křídy


Jako na pozitivní notu. Sečteno a podtrženo to za to samozřejmě stojí. Jinak bych to už úplně zabalil, žejo. Konzistence je nejdůležitější stavební kámen… skoro všeho, trénink nevyjímaje. Takže ty překážky, škobrtnutí a brody k tomu patřej. Tak to je a poprat se s tím musí každej za sebe. Respektive v sobě? Se sebou?


To ale neznamená, že si občas člověk nechce trochu zaremcat. Koule is love, love někdy hurts.


308 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

SISSY SQUAT